|
|
Zabloudí dva chlapi v pralese jednoho ostrova, bloudí, bloudí ... mají obrovský hlad. Najednou vidí chaloupku. Přijdou blíž a zaklepou. Vyleze ta nejhnusnější a nejodpornější babice, kterou kdy viděli. Chtěli bychom něco k jídlu. Dám vám najíst, pánáčkové, ale musíte mě musíte mě uspokojit! Ten první to při pohledu na ni vzdá a jde blít za chaloupku. Ten druhý si ale řekne: Přeci neumřu hladem. Vejde, bába se natáhne na postel a roztáhne nohy. Chlap uviděl tak ošklivou díru, snad od narození nemytou, že prostě nemůže. Naštěstí uvidí na stole starý rohlík. Tak ho popadne, uspokojí babu a ještě celý roztřesený vod toho hnusu hodí ten rohlík ven oknem. Bába celá nadšenáho královsky pohostí, pak se s ním rozloučí. Chlap vyjde ven. A první mu řiká: Tak dík aspoň za ten rohlík se sádlem.
|
|
|
|
|